To si takhle jde lentilkový zákusek Pepa po cukrářství, když uvidí rozšlápnutý zákusek na zemi a
hned pozná, kolik uhodilo (divíte se, že zákusek chodí? já také!) .
,,Klucííí,“ volá, ,,Tonda byl zašlápnut hybridem!“ (zákusky, které chodí, musí i mluvit!)
A to se hned seběhne zákusků, že by je nesnědl ani Homer Simpson (a to už je co říct).
Všichni volají: ,,Vzpoura!“, nebo ,,Rebeliee!“
Potom všichni ztichnou, protože na trůn z mandarinky předstoupil sám velký Ňamňam.
,,Kdo ho našel?“ zaburácí.
,,Já,“ pípne Pepa, jehož lentilky ztratily všechnu barvu.
,,Musíme se pomstít!“ vykřikne Otilka, která má asi v horní vrstvě moc krému. Ukáže se však, že Ňamňam také, protože s jejím nápadem souhlasí. Místní šprt Brejloun si to k nim šine s mapou.
,,Zaútočíme na tento dům,“ řekne Markétka. Všichni však nechápavě civí – zákusky (díkybohu!) nemají ruce.
,,Číslo šest,“ povzdychne si.
,,Ano, ano!“ křičí všichni.
,,Vyrážíme,“ odstartovává Ňamňam, ,,teď!“
Tisíce zákusků se rozbíhají ke dveřím, kde usilovně tlačí, až z nich vystřikuje krém (ňam!).
Když se dostanou ven, nastoupí na autobus (modleme se ať nejezdí k nám) nemají ale lístky a
proto bylo okamžitě jasné, že je chytí revizoři. A chytili… Ubohé Zákusky měly zaplatit pokutu ve výši – to vám ani nebudu říkat. Ale měla 23 nul. Neměly však peníze a proto se rozhodly ,zaplatit´ tradičním způsobem – utekly.
A už jsou u domu s číslem šest… A je to stará prádelna.
,,Grrrrrrr!“ vykřikne Ňamňam a odstrčí Otilku dozadu.
,,Najdeme si nějaký jiný dům!“ slibuje Pepa.
,,To bych ti taky radil,“ zasyčí vůdce a obrací celý průvod. Směrem k nové oběti!
A jak by takový útok probíhal, ptáte se vy, nechápaví jedinci.
To je mi otázka! Přece jako teroristický, jenže mnohem, mnohem horší!
Tak se pojďte bát, že se k vašemu domu připlíží Vraždící zákusky s lentilkami!
(Toto je nové dílo mé dvanáctileté dcery Saši, aby bylo jasné, že jablko daleko od stromu nepadá. 😉 T.B.)