Ten článek, to jste úplně celý Vy. Nic víc a nic míň.
To znamená, že když budete pracovat na sobě, změní se i Váš pohled na svět.
Který je teď trochu neurotický.
Ale každej jsme nějakej.

K čemu je nám autorovo sdělení, že se mu líbí Updike, když to na jeho textu není poznat ani v nejmenším? – Proč tě, Blažku, vyhodili mimo výběr? Co myslíš? Je to spiknutí, nebo co je to? Tvý texty nejdou opravit; musíš je psát znova a jinak, nebo si tu teda můžeš hrát na ublíženýho a přitom nad věcí.

Klidně si dělej srandu z Mistra – Mistr to unese. On píše texty s jiným nasazením, než ty píšeš, a na výsledku je to chválabohu znát. Není důvodu, proč bys měl psát, jak on si to představuje; ale pokud chceš stvořit svůj vlastní jazyk, nestačí, abys jím oslovil jen sám sebe.

I když u sebe musíš pochopitelně začít. – No, a jinak: dost už Blažka. Má tohle cenu? Dohadovat se o člověku, kterej ani nepřipustí, že má nějakej problém?

A aby teta Helena měla radost, dodávám: kdo pozdě chodí… kruci. Hynku, Viléme, Yarmilo – jak je to dál?

Nad oběma Blažkovejma posledníma články jsme si uplivli svorně a z týchž příčin pan Sikora i já. Pan Sikora zůstává bez Vašeho povšimnutí, a po mně naopak chcete, abych si Vás všiml já. – Celá Vaše diskusní opozice vůči mně je vedená jinejma než věcnejma důvody, to Vám tu už řeklo minimálně sto lidí. Takže: proč?

Ne, ve skutečnosti nechci slyšet odpověď. – Blažek svůj vkus zjevně netříbí, když je stále schopen navěšovat sextánské texty a když, sotva za jeden dostane na kokos, sem plácne další, ještě horší.

Já pochvalou a pochopením šetřím. Kdo o ně stojí, musí si je zasloužit. – Taky pak mají řádově jinou hodnotu než Vaše.

A fakt Vás vzrušuje záhada Haška? Když to byl „jen humorista“? Nevěřím. To jste napsal jen tak, z Lopatky, že se to hodilo. Kdybyste o tom totiž přemýšlel, nebo kdyby Vás to doopravdy aspoň vyrušilo, nenapsal byste to, co jste předtím napsal.

Ale třeba Vás špatně znám. Třeba se Vám škatulka, do které jste se zavřel, už nelíbí, jenom nevíte, jak z ní ven. Úvozová cesta zvyku.

Kdybyste věcně a vstřícně kritizoval tenhle nepříliš povedený text, takhle bych se tady nerozepisoval. Ale Vy jako obvykle s budovatelským nadšením zase dělíte zrno od plev: autor Vám není po chuti, ne ten text.

Uzavřel bych to tak, že jsou dva póly myšlení a citu.
Tomu prvnímu nic lidského není cizí. A snaží se proto ty blízké lidi pochopit. Sem patří i schopnost humoru.
Pro druhý to platí obráceně. A snaží se proto ty cizí lidi potopit. K tomuto pólu patří schopnost výsměchu.

No a ten Aristofanés… ale ne, to by na nás už bylo moc. Howgh. Dobrou noc.